Lev 6 | CzeCSP | STEP | Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

Leviticus 6

Zápalná oběť

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Přikaž Áronovi a jeho synům: Toto je zákon o zápalné oběti: Zápalná oběť bude na ohništi na oltáři po celou noc až do rána a oltářní oheň na něm ^{▼▼tj. na ohništi} bude stále hořet. 3 Kněz si obleče svůj lněný oděv, na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tělo si obleče lněné spodky a vybere popel, na který oheň ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}strávil zápalnou oběť na oltáři, a položí ho vedle oltáře. ^▼▼1,16 4 Potom si svlékne své ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho, oblékne si jiné ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho a vynese popel ven za tábor na čisté místo. 5 Oheň na oltáři bude stále hořet, neuhasne. Kněz na něm ráno co ráno ^{▼▼n.: každé ráno; v h. vyjádřeno opakováním: zrána zrána; @Ex 16,21; 2S 13,4; 1Pa 9,27; 23,30; 2Pa 13,11; Iz 28,19; Ez 46,13nn; Sf 3,5} zapálí dříví, připraví ^{▼▼Ž 5,4} na něm zápalnou oběť a bude na něm obětovat ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}tuk ^▼▼3,9 pokojné oběti. 6 Oheň na oltáři bude hořet ustavičně, neuhasne.

Oběť přídavná

A toto je zákon o přídavné oběti: Synové Áronovi ji ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}budou přinášet ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodina ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před oltář. 8 Kněz z toho odebere ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hrst jemné mouky přídavné oběti, trochu jejího oleje a všechno kadidlo, které je na přídavné oběti, a bude to obětovat na oltáři jako příjemnou vůni, jako ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pamětní dar Hospodinu. 9 To, co z ní zbude, budou jíst Áron a jeho synové. Bude se to jíst jako nekvašené chleby na svatém místě; budou to jíst na nádvořích stanu setkávání. 10 Nebude se to péct kvašené. ^▼▼2,11 Dal jsem jim to jako jejich podíl ze svých ohnivých obětí. Je to nejsvětější věc stejně jako oběť za hřích a oběť za vinu. 11 Bude ji jíst každý mužského pohlaví ^{▼▼v. 22; 7,6; Nu 18,10; srv. Gn 17,10} mezi syny Áronovými. To je věčné ustanovení ^{▼▼Ex 12,14p; Ž 119,5p} pro vaše generace o ohnivých obětech Hospodinových. Cokoliv se jich dotkne, bude svaté.

Oběť při svěcení kněze

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 13 Toto je obětní dar Árona a jeho synů, který budou přinášet Hospodinu v den svého ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}pomazání: desetinu éfy ^▼▼5,11p jemné mouky jako ustavičnou přídavnou oběť, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}polovinu ráno a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}polovinu večer. 14 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Připraví se na ploché pánvi s olejem, smažená. ^{▼▼n.: dobře namísená; 7,12; 1Pa 23,29†} Přídavnou oběť ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přineseš nadrobenou ^{▼▼pl.; význam lze odvozovat od h. slovesa pro lámání nebo pečení; srv. 2,6} na kousky; přineseš ji jako příjemnou vůni Hospodinu. 15 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Připraví ji kněz pomazaný namísto něj z jeho synů. To je věčné ustanovení -- jako celopal ^{▼▼Dt 13,17; 33,10; Ž 51,21} to bude obětováno Hospodinu. 16 Každá přídavná oběť kněze bude celopalem; nebude se jíst.

Oběť za hřích

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 18 Promluv k Áronovi a k jeho synům: Toto je zákon o oběti za hřích: Na místě, ^{▼▼1,3; 4,29.33} kde se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zabíjí zápalná oběť, se bude ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem zabíjet oběť za hřích. Je to nejsvětější věc. 19 Sní ji kněz, který ji obětuje jako oběť za hřích. Sní se na svatém místě, na nádvoří stanu setkávání. 20 Cokoliv se dotkne jejího masa, bude svaté, a když by stříklo trochu její krve na roucho, to, na co stříkne, vypereš na svatém místě. 21 Hliněná ^{▼▼11,33; 14,5; 15,12; Nu 5,17; Př 26,23; Jr 19,1; 32,14; Pl 4,2} nádoba, ve které se to ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vařilo, se rozbije, a jestliže se to vařilo v nádobě měděné, vydrhne se a opláchne vodou. 22 Bude ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími; je to nejsvětější věc. 23 Avšak žádná oběť za hřích, z jejíž krve je přineseno do stanu setkávání k vykonání obřadu smíření ve svatyni, se nebude jíst; spálí se ohněm.